Jdi na obsah Jdi na menu
 


Historie Air Tattoo a letecká základna RAF Fairford

5. 8. 2007

Něco málo obecně o Royal International Air Tattoo

 

     RIAT je zřejmě minimálně v Evropě nejznámějším a nejproslulejším mezinárodním setkáním vojenských letectev, a tedy letadel, z celého světa a věhlasnou a legendární airshow. 

     Zvučná tradice Royal International Air Tattoo se začala psát v roce 1971 na malém letišti North Weald v Essexu jako „dostaveníčko“ a setkání pilotů a zástupců letectev členských států NATO na podporu Asociace Britského královského letectva. Postupně se rozrostlo v pravidelnou leteckou podívanou, která je dnes uznávána jako největší vojenská airshow na světě.. V letech 1973 – 1983 akci 7krát hostila základna RAF Greenham Common. Poté, co byla vybrána jako místo pro dislokaci strategických střel s plochou dráhou letu BGM-109G Gryphon odpalovaných z pozemních mobilních odpalovačů, Air Tattoo se v roce 1985 přesunulo na základnu RAF Fairford, kde se koná dodnes, od roku se 1993 s každoroční pravidelností. Pouze v letech 2000 a 2001 RIAT zavítalo na RAF Cottesmore, neboť ve Fairfordu probíhaly rekonstrukce vzletových a pojížděcích drah.

     O věhlasu a významu akce svědčí i od roku 1996 výsada používat přívlastek „Royal“. Vždy na víkend je připraven pro širokou veřejnost mimořádně atraktivní program letových i pozemních ukázek a dalších doprovodných akcí. Každoročně akci navštěvuje více než 150.000 návštěvníků, úspěšnému průběhu akce také napomáhá tradiční červencový termín, podle statistik slibující nejlepší počasí z celého roku.

     Do dějin RIAT se nesmazatelně zapsala nehoda dvou ruských MiGů-29 během letového programu v roce 1993. Při letovém předvádění dvojice těchto strojů došlo ke kolizi letounů, kdy jeden stroj křídlem doslova přeřízl druhý. Oba piloti se stihli včas v pořádku katapultovat, a poškozené letouny se naštěstí zřítily do prázdné plochy mimo veřejné prostory a nedošlo tak k žádnému zranění. Vyšetřování události určilo jako příčinu nehody chybu jednoho z pilotů, kdy při předvádění vzájemné slétanosti první z pilotů začal točit obrácený přemet a zmizel v mracích, jeho kolega s ním tak ztratil vizuální kontakt a nepodařilo se mu tuto situaci zdárně zvládnout a tak došlo ke  kolizi obou ruských MiGů.  

Něco málo o letecké základně RAF Fairford

 

     Vojenské letiště Britského královského letectva poblíž Fairfordu je koncipováno jako základna pro vysunuté těžké strategické bombardéry a velké transportní a tankovací letouny.V rámci vzájemného partnerství a spojenectví jej již léta využívá letectvo USA jako evropskou podpůrnou základnu právě pro výše uvedené druhy letounů.

     Historie základny sahá do roku 1944, kdy byla vybudována, aby sloužila britským a americkým vojskům k přepravě transportními letadly a kluzáky při invazi v Normandii. Začátkem studené války byla základna přenechána k užívání mladému americkému letectvu USAF, které jako instituce bylo založeno v roce 1947. Američané letiště pojali jako vysunutou zámořskou základnu pro velké bombardéry s dlouhým doletem, a pro tento účel byla zahájena výstavba odpovídající vzletové dráhy. V roce 1953 byly všechny potřebné práce dokončeny a ve Fairfordu začaly působit bombardéry Convair B-36 Peacemaker, později novější B-47 Stratojet. Vedle bombardérů také zdomácněl nad anglickou krajinou i zvuk tankerů KB-50 a KC-97.

      V ranných 60. letech 20.stol. byly tyto letouny nahrazeny nově příchozími B-52 a KC-135. Díky přehodnocení americké potřeby zámořských leteckých základen byly některé z nich vráceny britskému královskému letectvu, mezi nimi právě RAF Fairford nebo nedaleká RAF Brize Norton.

     V roce 1969 byla základna ve Fairfordu vybrána jako britské testovací centrum pro letouny Concorde. Testování Concordů zde probíhalo až do roku 1979, kdy se sem opět vrátilo americké letectvo a umístilo sem tankovací KC-135,  aby zajišťovaly v oblasti britských ostrovů zásobování palivem při transatlantických misích a cvičeních, a jiných „manévrech“. Například v roce 1986 hrály místní tankery jednu z hlavních zásobovacích rolí při americkém útoku proti Libyi.

     Od roku 1983 se stala základna Fairford místem konání pravidelných leteckých přehlídek International Air tattoo. S koncem studené války USAF opět změnilo své strategické plány, v roce 1990 byly staženy KC-135 a RAF Fairford se vrátila do své pohotovostní role jako podpůrná základna pro vysunuté bombardéry, avšak bez stálých přidělených letadel. Průběžně zde působily KC-135 a bombardéry B-52 a B-1, které odtud například vzlétaly k bojovým misím během operací Desert Storm v roce 1991 a Desert Fox v roce 1999, namířeným proti Iráku. V roce 1999 také během operace Allied Force proti bývalé Jugoslávii, a naposledy v roce 2003 během americké války proti Iráku.

     V poslední době byla také RAF Fairford užívána „neviditelnými“ B-2, k tomuto však z pochopitelných důvodů nejsou žádné bližší informace. Proslýchá se však, že se spojením Fairford + B-2 se do budoucna počítá….Také se uvádí, také bez konkrétních údajů, že RAF Fairford byla také trvalou základnou pro část průzkumných a špionážních letounů U-2R.   

     V letech 2000-2002 proběhla za účelem rozšíření operačních možností rozsáhlá modernizace celé základny, zvláště rekonstrukce vzletových a pojížděcích drah a palivového hospodářství. Jak již bylo uvedeno, RAF Fairford dnes nemá žádné stálé přidělené letouny, v případě potřeby však poskytne plné zázemí pro letouny B-52, B-1 a B-2, například při různých cvičeních nebo v případě nenadálých událostí.

     Zajímavostí je, že letiště je také vybráno v případě potřeby jako záložní zaoceánská přistávací plocha pro raketoplány NASA. Pro tento případ je na základně stálá posádka NASA hasičského a lékařského personálu. A nakonec: vzletová a přistávací dráhy 09/27 je dlouhá 3.046 metrů a leží ve výšce 87 metrů nad mořem.